Co dělat, když moji nájemníci vytopí sousedy?

Pokud jste s vytopeným bytem už někdy setkali, víte, že dokáže nepříjemně potrápit a mnohdy i rozjitřit sousedské vztahy. Existují však možnosti, jak můžete riziko vytopení snížit na minimum. A pokud i přes veškerou snahu k vytopení bytu dojde, je možné být na něj připraven.

Podle hesla “Kdo je připraven, není překvapen” snad ani Vás nepřekvapí, že nejvýhodnější je být proti takové události pojištěn. Kvalitní pojistka Vám může ušetřit nejen finance, ale i čas a starosti. V okamžiku, kdy dojde k vytopení souseda v bytě pod Vámi, se pak sice vyřizovaní úplně nevyhnete, ale můžete si výrazně snížit finanční zátěž, která se s havárií vody pojí.

Jednejte neprodleně

Co tedy dělat, když Vám drnčí domovní zvonek nebo telefon a na druhém konci je soused, který má vyplavený byt? Jednejte neprodleně. Vydejte se nastalou situaci ihned řešit, pokud to jen trochu jde. Můžete tak zabránit vzniku výrazně větší škody, než je nutné.

Nejdříve najděte místo, kde k úniku vody dochází. Jakmile zdroj celé havárie najdete, neprodleně zabraňte dalšímu poškozování majetku. Tedy vypněte hlavní uzávěr vody nebo přívod vody k poškozenému místu. Následně by bylo vhodné provádět souběžně fotodokumentaci a likvidaci škod. Fotodokumentaci pro účely pojišťovny určitě pořiďte hned na začátku, jakmile pojistnou událost zjistíte. A potom foťte v průběhu likvidace. Čím více materiálu nasbíráte, tím lépe. Nebojte se třeba pořídit krátká videa, která zachytí to, co na fotografii vidět nejde. A rozhodně nezapomeňte dobře zdokumentovat to, co škodu způsobilo. Na jedné fotografii pak může stát rozhodnutí, kdo škodu hradí.

Likvidaci škod je potřeba také zahájit neprodleně. Třeba když hrozí, že by hladina vody vystoupala k ještě nezasažené skříni, je potřeba ji co nejdříve odtáhnout a vodu odstranit, aby nedošlo ke zbytečnému poškození dalších zařizovacích předmětů a nábytku. Taktéž je potřeba u již zasažených předmětů je co nejdříve odstranit z dosahu vody a vysušit, aby se zabránilo zbytečnému znehodnocení. V souvislosti s úklidem je výhodné vytvořit seznam položek, které byly vodou poškozeny, případně se pokusit vyčíslit jejich hodnotu. Rozhodně je pak dobré v případě příznivého počasí větrat a vysušovat byt.

Zjistěte, kdo za nehodu nese odpovědnost

Jakmile zabráníte dalšímu úniku vody a zajistíte, aby se škoda nezvětšovala, potřebujete zjistit, kdo za nehodu nese odpovědnost. Je potřeba vypátrat příčinu a určit, kdo za danou věc zodpovídá. To v praxi znamená, že zkontrolujete místo, kde k havárii došlo. Jednoduchou pomůckou (nikoli však výhradně) může být poučka: Co nevidím, spravuje pronajímatel, co vidím, spravuje nájemce. Prakticky to znamená, že pokud se jedná o skryté trubky, vedení ve zdech, které není přístupné, nebo jiné součásti nemovitosti, pak nese vinu pronajímatel. Pokud se jedná o závadu na věcech běžné údržby – viditelné vodovodní nebo odpadní vedení, vodovodní baterie, přívody vody ke spotřebičům (myčce, pračce), které je schopen nájemník kontrolovat, případně to, které do bytu sám přinesl a nainstaloval, pak padá vina na nájemníka. Jinak je to ale v případě spotřebiče, například pračky, která je majetkem pronajímatele. Potom zase padá odpovědnost na jeho bedra.

Viník není vždy na první pohled jasný

Abyste si mohli ověřit, koho se které položky údržby týkají, můžete nahlédnout do Nařízení vlády č. 308/2015 §2 Sb. Zde naleznete jednoznačnou definici, které předměty jsou záležitostí nájemce a které už ne. Ostatně sami se můžete přesvědčit v článku o rozsudku Nejvyššího soudu v případě prasklé vodovodní armatury, že ne vždy je rozhodnutí jasné a jednoznačné, a proto znovu upozorňujeme – foťte. Důležité však je, aby jak pronajímatel, tak nájemce pravidelně kontrolovali svoji část nemovitosti a odstranili případné zjištěné nedostatky dříve, než dojde ke zbytečné nehodě.

Obraťte se na pojišťovnu

Pokud už je tedy jasné, kdo nese odpovědnost za vzniklou havárii, lze přistoupit k řešení finančního plnění. Jako pronajímatel máte možnost svůj byt pojistit tzv. pojištěním nemovitosti a zároveň i pojištěním odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti. Pojištění nemovitosti pronajímatele ochrání před škodami, které by pojistná událost způsobila jemu, pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti pak před škodami způsobenými někomu jinému (například sousedovi níže). V případě, že nastane nehoda, máte pak jistotu, že náklady na likvidaci škod se nevyšplhají do závratných částek.

I nájemce má možnost se proti tomuto typu havárie pojistit. Takové situace zahrnují pojistky domácnosti, případně pojištění odpovědnosti za škodu (tzv. pojištění běžné občanské odpovědnosti). U pronajaté nemovitosti však doporučujeme, aby součástí bylo také pojištění odpovědnosti na věcech pronajatých. To pokryje škody, které nájemce způsobí pronajímateli na jeho majetku. Pokud tedy chcete mít jistotu, že bude plnění pojistné události co nejvyšší, doporučujeme sjednati pojištění odpovědnosti na věcech pronajatých.

Pokud tedy pronajímáte starší byt, u kterého neproběhla rekonstrukce rozvodů, pak jistě stojí za zvážení, jestli případné náklady na pojištění nestojí za klid, že Vás případný účet za opravy sousedova bytu nepoloží na lopatky.

Hlášení pojistné události

Samotné hlášení na pojišťovnu je pak, v porovnání s likvidací škod, velice jednoduché. Jak už jsme uvedli výše, je potřeba vše řádně a průběžně dokumentovat, aby pojišťovna mohla vyplatit maximální částku. Pojistnou událost by měl hlásit klient, na jehož jméno je pojistka vedena. Výrazně to zrychlí celý proces. Pokud jste tedy pojištěni a finanční plnění leží na straně pojišťovny, po předání dokumentace ke škodné události se už nemusíte o nic starat. Pojišťovna na místo události vyšle likvidátora, který se postará o všechny nezbytné záležitosti.

Co dělat, když pojištění nemáte

Může nastat situace, kdy pojištění nemovitosti, případně odpovědnosti nemáte. Pak je třeba se s majiteli vytopeného bytu dohodnout na postupu. Pomoc s vyklízením a úklidem, sjednání řemeslníků a oprava vyplaveného bytu by měly být samozřejmostí a měly by proběhnout v zákonné lhůtě 30 dnů. Pokud tento termín nedodržíte a ani jinak se nebudete chtít na likvidaci havárie podílet, poškozený si tyto záležitosti zařídí sám a může (a velmi pravděpodobně i bude) vymáhat náklady spojené s likvidací po Vás. V každém případě se vždy, pokud nemáte sjednáno pojištění, snažte dohodnout (nejlépe písemnou formou) a situaci vyřešit. Případný soudní spor se může vyšplhat do závratných finančních výšek, které dalece přesáhnou investici do případné pojistky.

TIP na závěr: Slyšeli jste už o systému Vodostop? Jedná se o řešení, které při pravidelném nebo nadměrném odběru vody zastaví přívod vody do celého systému. Instaluje se tedy na hlavní přívod vody do nemovitosti a v případě, že systém zachytí vyšší nebo nižší, ale setrvalý odběr vody, přívod vody jednoduše uzavře. Nejedná se sice o řešení, které by dokázalo úplně zabránit škodám na majetku, ale dokáže je výrazně eliminovat. Pro představu – víte, jak vypadá vylitý desetilitrový kbelík s vodou a kolik škod zvládne napáchat? A víte, kolik škody způsobí dvacet takových kbelíků?

Setkali jste se už s prasklou vodoinstalací nebo přívodem vody? Podělte se s námi v komentářích o Vaše zkušenosti s řešením této situace. Nebo právě řešíte vyplavený byt a nevíte si rady, kdo nese odpovědnost či jak postupovat? Pak se na nás neváhejte obrátit. Rádi Vám poradíme.

Tento článek pro Vás připravil

Radim Kučera
jednatel

737 963 757

radim.kucera@r21.cz