Řízení o odstranění stavby a jak se s ním vypořádat?

I když pojem „řízení o odstranění stavby“ může majitele nemovitosti trochu vyděsit, ve většině případů to není nic hrozného. Řízení lze poměrně jednoduše zastavit, a pokud nejsou žádné závažné důvody, k odstranění stavby nedojde. Co je předmětem tohoto řízení, jak mu lze zabránit a jaký je postup, pokud přece jen úřad nařídí odstranění stavby, se…

Řízení o odstranění stavby není standardním stavebním řízením, tj. není vydáváno stavební povolení. Může však být ukončeno dodatečným povolením stavby anebo, v horším případě, dojde k nařízení odstranění stavby.

Zahájení řízení o odstranění stavby

Řízení zahajuje stavební úřad z úřední povinnosti v momentě, kdy zjistí, že je daná stavba prováděna (provedena) bez nebo v rozporu se stavebním povolením či ohlášením. Tuto skutečnost však musí úřad důkazně prokázat. Zpravidla tedy zašle stavebníkovi (vlastníku stavby) dopis, ve kterém mu oznámí, že provede kontrolní prohlídku stavby. Pokud během ní pak zjistí rozpor mezi skutečným stavem a projektovou dokumentací (případně stavebník nebude schopen předložit potřebné dokumenty), má jasný podklad, že se jedná o černou stavbu a může přistoupit k zahájení řízení o odstranění stavby.

O zahájení řízení musí stavební úřad informovat všechny účastníky řízení. Nejen vlastníka stavby a pozemku, na němž se stavba nachází, ale i vlastníky sousedních pozemků a staveb, osoby, které odborně vedou realizaci stavby nebo vykonávají odborný dozor, a také dotčené orgány státní správy. Řízení o odstranění stavby může být ukončeno buďto vydáním dodatečného povolení stavby nebo nařízením jejího odstranění.

Jak postupovat, abychom odstranění stavby předešli?

Okamžikem zahájení řízení o odstranění stavby začíná stavebníkovi běžet 30denní lhůta pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Podáním této žádosti se řízení o odstranění přerušuje a začíná běžet řízení o dodatečném povolení stavby. V něm musí stavebník dokázat, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, tzn. je v souladu s územním plánem, s technickými požadavky na výstavbu apod. Zároveň je stavebník povinen předložit všechny potřebné podklady a dokumenty, které jsou vyžadovány při obvyklém stavebním řízení (doklad o vlastnickém právu k pozemku, územní plán, vyjádření dotčených orgánů apod.). Pokud požadovanou dokumentaci doloží a stavební úřad shledá, že je již vše v pořádku, vydá dodatečné povolení ke stavbě (případně dodatečné povolení k užívání stavby).

Detailní kroky jsme popsali v našem článku Legalizace černé stavby podle nového stavebního zákona.

Co nastane, pokud dodatečné povolení nebude vydáno?

V případě, že je stavba v rozporu s veřejným zájmem, úřad dodatečné povolení stavby nevydá. Místo toho bude nařízeno odstranění stavby. Pod pojmem „stavba v rozporu s veřejným zájmem“ si můžeme představit například tovární halu uprostřed pole, kde se dle územního plánu nic stavět nemá nebo jakoukoli stavbu na území CHKO, kde je výstavba bez předchozího povolení zakázána.

V praxi se bohužel setkáváme s případy, kdy stavebník (zodpovědná osoba) nařízení nevyhoví. Povinnost odstranit stavbu tak připadá obci, na jejímž území se daná stavba nachází. Ta by měla stavbu odstranit na vlastní náklady a následně je po stavebníkovi vymáhat. Problém však nastává v případě, kdy stavebník nemá peníze (je v exekuci). Obec tak nemá jistotu, že se jí vynaložené náklady vrátí, a proto jen málokdy stavbu odstraní.

S nařízením o odstranění stavby se v českém prostředí příliš často nesetkáváme. Zejména z důvodu nesnadné vykonatelnosti, jak bylo zmíněno v závěru. Ve většině případů se tak stavební úřad společně s vlastníkem stavby snaží dospět k udělení dodatečného povolení stavby. Proto, pokud Vám bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby, neztrácejte hlavu a spíše se připravte na nutnou administrativu.

Tento článek pro Vás připravil

Radim Kučera
jednatel

737 963 757

radim.kucera@r21.cz